Collegium pro arte antiqua

Zapadlými cestami minulosti

Za poznáním života malých památek na Broumovsku

Broumovsko je malebnou krajinou hor a údolí, skal a roklí, pestrou mozaikou lesů a luk, pastvin a polí. Hluboko pod povrchem Polické křídové pánve proudí nejčistší voda. Je to krajina zabydlená a po staletí umně obhospodařovaná. Na každém kroku se v ní setkáme s bohatou historií: broumovský klášter, kostely
a statky jsou v architektuře pojmem, krajina je poseta stovkami malých, převážně sakrálních staveb. Pro tuto krajinu je příznačná její pestrost a prolínání krás přírody a historie.

Neobyčejná krajina byla po sedm století kultivována hospodářským a kulturním působením řeholního řádu benediktinů. Duchovním i správním střediskem byl klášter v Broumově a jeho zakladatelé také přivedli do oblasti ve 13. století první německé kolonisty. Podle jejich osídlovacího modelu byla založena síť vesnic a komunikací, která se výrazně nezměnila dodnes.

Přes svoji dlouhověkou geografickou i politickou odlehlost bylo Broumovsko
vždy prosperující oblastí. Proměna nastala vyhnáním původního německého obyvatelstva v roce 1945. Krajina ztratila ze dne na den svoje pečovatele, ochránce a zkušené hospodáře. Následné půlstoletí přineslo všeobecný ekonomický i společenský úpadek typický pro všechny oblasti tzv. Sudet.
S následky přervané kontinuity se oblast nevyrovnala dodnes, mladí a perspektivní lidé odcházejí bez ohledu na kvalitu životního prostoru za větším pohodlím a většími výdělky. Krajina nadále trpí relikty velkoplošného hospodaření, sídla až na výjimky strádají absencí pravidelné údržby a péče lidských rukou.

Dlouhá doba omezených investic i zcela zanedbatelného rozvoje však na druhé straně dokázala uchovat do dnešní doby velké množství unikátních dokladů někdejší zašlé slávy regionu. Nejedná se jen o samotný klášter a vzácnou Broumovskou skupinu kostelů otce a syna Dientzenhoferových. Krajina je doslova poseta stovkami dalších drobných upomínek na někdejší lepší časy
i vypjatou religiozitu bývalých obyvatel Broumovska.

Přestože bylo k uchování cenné kulturní krajiny a dalších přírodních hodnot vyhlášeno Broumovsko v roce 1991 chráněnou krajinnou oblastí, mizí zmíněná ojedinělá kolekce dochovaných hmotných dokladů rychlým tempem ze světa. Mnoho staveb je po dlouholetém nedostatku běžné údržby na konci své životnosti. Modernizace domů, po léta odkládaná, rozšiřování komunikací i pochopitelná touha obyvatel vyrovnat svůj životní standard s vnitrozemím předznamenává brzký zánik všeho nenapodobitelného, co po dlouhý čas jako zázrakem unikalo civilizačním tlakům. Pod novými omítkami mizí pozůstatky říms a pilastrů, členěná okna ustupují eurošablonám, podokapové štuky nahradí v lepším případě prefabrikát ze stavebního supermarketu.

Do této situace přichází v roce 1997 na Broumovsko poprvé Collegium pro arte antiqua. Jeho členové se již od konce devadesátých let zabývají studiem starého umění a zároveň vychovávají novou generaci nadanou citlivostí k hodnotám přesahujícím horizont našeho vlastního života. První terénní průzkumy vedené nejprve do pověstných skalních měst se rychle přesouvají do kotliny. Atmosféra a akustika téměř nevyužívaných kostelů si sama říká o uspořádání kulturního festivalu. Po dva roky hostí podmanivé prostory umělce a krajina
i obyvatelé ožívají alespoň na chvíli novým ruchem Týdne pro Broumovské kostely.

S další iniciativou přichází Správa Chráněné krajinné oblasti. K obnově starých cest vroubených pískovcovými kříži, plastikami a kaplemi přistupují muzikanti a vzniká nová tradice obnovených májových procesí po těchto zapomenutích stezkách. Nefunkční a v krajině často nelogicky rozeseté drobné milníky dnes pozapomenutého vztahu k Bohu náhle, pospojovány nitkou nových úseků cest a čerstvě vysázených stromořadí, dávají zase smysl. Patrně po více než půl století kráčí starou stopou předků poutník
s křížem a při zastaveních kněz žehná polím a prosí za budoucí úrodu i odvrácení neštěstí. Krajinou zní zpěv a cesty ožívají hlasy četných poutníků.

Toulky a poutě Broumovskou krajinou daly vzniknout myšlence na důkladnou dokumentaci malých sakrálních památek
v krajině. V roce 1999 se zrodil studentský projekt Zapadlými cestami minulosti. 15 studentů o prázdninách objíždělo na kolech
s mapami, fotoaparáty a kreslícím náčiním vesnice, meze a remízky a shromáždilo první materiál o 180 objektech. O rok později
se připojili ještě i zahraniční dobrovolníci
a celkový počet záznamů databáze stoupl
ke třem stovkám.

Téměř magická krása Broumovska a nadějné výhledy k dlouhodobému rozvoji záměrů Collegia v oblasti studia a revitalizace uměleckých památek v krajině způsobila v roce 2001 přemístění tohoto občanského sdružení do Broumova. Silným postrčením k tomu byla i možnost odkoupit zchátralý objekt bývalé fary v Heřmánkovicích a proměnit jej v zázemí pro studijní
a prožitkové pobyty dětí a mladých lidí. Práce na uskutečnění programu Komunitní dům Broumovska na dva roky zastavily dokumentační snažení. Dobrovolnicky obstarávané rekonstrukční práce a kulturní dění v novém objektu však přilákaly nové tváře z řad studentů dějin umění a historie, kteří přilnuli k Broumovsku a stali se pokračovateli ve vyhledávání
a popisu mizejících stop minulosti.

V létě 2003 provedli mladí lidé z pražské
a brněnské filozofické fakulty revizní průzkum několika již zdokumentovaných katastrů v blízkosti Heřmánkovic. To jim dovolilo rychle se zorientovat v problematice, utřídit dosud nezpracovaný materiál a zamyslet se hlouběji a kvalifikovaněji nad rozsahem a smyslem celého počínání.
Od podzimu se scházejí na pravidelných schůzkách a konzultacích. Jejich výsledkem bylo nové zpracování původních záměrů doplněné o současné pohledy a aktuální potřeby vnesené nově příchozími.

Zde také vznikla myšlenka širšího víceoborového výzkumu. Vedle historických, architektonických, krajinných a estetických kvalit totiž
u drobné či lidové architektury v krajině zachytili jako velmi podnětně stopy jejich dřívějšího života vtělené do vyprávění pamětníků či uložené
v archivních záznamech. Vypovídají často živě o poměru člověka k půdě, vodě, zvířatům a samozřejmě také ke všemu, co jeho život přesahovalo.
Z objevených záznamů a skutečných dochovaných stop se dají věrohodně rekonstruovat kořeny někdejší prosperity a vysoké kulturní úrovně obyvatel Broumovského výběžku. A to se zdá být nadmíru podnětným pro dnešní dobu, kdy si část lidí začíná cenit volného prostoru a jeho kvalit.
A současně promýšlí způsoby, možnosti a nové formy života na venkově.

Ovšem odhalování zapadlých cest minulosti nepřináší jen odbornou práci. Putování krajinou se často mění v drobná či větší dobrodružství. Dosavadní průzkumníci mezi ně řadí například nenadálé odhalení funkce neznámých staveb a zařízení, bloudění novým a cizím prostorem, setkání s rázovitými zdejšími lidmi a nebo hluboký průnik do osudů nových či dřívějších obyvatel.
K největším zážitkům však bezesporu patří okouzlení novými pohledy a sceneriemi, zapomenutými zákoutími při brouzdání relativně málo obydlenou krajinou nebo skalními městy. Právě tam, kde to nejméně čekáte, najdete zdobený, v pískovci tesaný reliéf nebo nové zdobení štítu ošuntělé chalupy.

A na závěr také něco konkrétností.

Hlavním termínem pro terénní sběr dat a jejich zpracování je každoročně čas prázdnin - tedy červenec a srpen. Do té doby je ovšem potřeba nejen proniknout do metodiky, ale nachystat databáze, promyslet způsob ukládání a třídění a dalšího zpracování dat, seznámit se s kolegy a také nejraději již alespoň trochu s krajinou Broumovska. To předpokládá hodnou porci volného času i entusiasmu. Rozsáhlá část Broumovska ještě není vůbec probádána a tak i velmi optimistický odhad počítá s pokračováním práce i v dalších letech..

Také zpracování dat a vpravení do nějaké pěkné podoby nebude úplná hračka. Předpokladem je minimálně vytvoření CD zachycujícího nejcennější materiál ze sběru pro každého účastníka. Na zveřejnění zjednodušeného internetového katalogu naší dosavadní práce jsme pracovali dva roky

Zázemí pro práci poskytne bývalá fara v Heřmánkovicích To je sám o sobě krásný objekt v těsné blízkosti jednoho z dientzenhoferových kostelů, který vypovídá mnohé
o minulosti i současnosti Broumovska.

		Broumovsko je malebnou krajinou hor a údolí, skal a roklí, pestrou mozaikou lesů a luk, pastvin a polí. Hluboko pod povrchem Polické křídové pánve proudí nejčistší voda. Je to krajina zabydlená a po staletí umně obhospodařovaná. Na každém kroku se v ní setkáme s bohatou historií: broumovský klášter, kostely a statky jsou v architektuře pojmem, krajina je poseta stovkami malých, převážně sakrálních staveb. Pro tuto krajinu je příznačná její pestrost a prolínání krás přírody a historie.
Neobyčejná krajina byla po sedm století kultivována hospodářským a kulturním působením řeholního řádu benediktinů. Duchovním i správním střediskem byl klášter v Broumově a jeho zakladatelé také přivedli do oblasti ve 13. století první německé kolonisty. Podle jejich osídlovacího modelu byla založena síť vesnic a komunikací, která se výrazně nezměnila dodnes.
		Přes svoji dlouhověkou geografickou i politickou odlehlost bylo Broumovsko vždy prosperující oblastí. Proměna nastala vyhnáním původního německého obyvatelstva v roce 1945. Krajina ztratila ze dne na den svoje pečovatele, ochránce a zkušené hospodáře. Následné půlstoletí přineslo všeobecný ekonomický i společenský úpadek typický pro všechny oblasti tzv. Sudet. S následky přervané kontinuity se oblast nevyrovnala dodnes, mladí a perspektivní lidé odcházejí bez ohledu na kvalitu životního prostoru za větším pohodlím a většími výdělky. Krajina nadále trpí relikty velkoplošného hospodaření, sídla až na výjimky strádají absencí pravidelné údržby a péče lidských rukou.
Dlouhá doba omezených investic i zcela zanedbatelného rozvoje však na druhé straně dokázala uchovat do dnešní doby velké množství unikátních dokladů někdejší zašlé slávy regionu. Nejedná se jen o samotný klášter a vzácnou Broumovskou skupinu kostelů otce a syna Dientzenhoferových. Krajina je doslova poseta stovkami dalších drobných upomínek na někdejší lepší časy i vypjatou religiozitu bývalých obyvatel Broumovska.
		Přestože bylo k uchování cenné kulturní krajiny a dalších přírodních hodnot vyhlášeno Broumovsko v roce 1991 chráněnou krajinnou oblastí, mizí zmíněná ojedinělá kolekce dochovaných hmotných dokladů rychlým tempem ze světa. Mnoho staveb je po dlouholetém nedostatku běžné údržby na konci své životnosti. Modernizace domů, po léta odkládaná, rozšiřování komunikací i pochopitelná touha obyvatel vyrovnat svůj životní standard s vnitrozemím předznamenává brzký zánik všeho nenapodobitelného, co po dlouhý čas jako zázrakem unikalo civilizačním tlakům. Pod novými omítkami mizí pozůstatky říms a pilastrů, členěná okna ustupují eurošablonám, podokapové štuky nahradí v lepším případě prefabrikát ze stavebního supermarketu.
Do této situace přichází v roce 1997 na Broumovsko poprvé Collegium pro arte antiqua. Jeho členové se již od konce devadesátých let zabývají studiem starého umění a zároveň vychovávají novou generaci nadanou citlivostí k hodnotám přesahujícím horizont našeho vlastního života. První terénní průzkumy vedené nejprve do pověstných skalních měst se rychle přesouvají do kotliny. Atmosféra a akustika téměř nevyužívaných kostelů si sama říká o uspořádání kulturního festivalu. Po dva roky hostí podmanivé prostory umělce a krajina i obyvatelé ožívají alespoň na chvíli novým ruchem Týdne pro Broumovské kostely.
		S další iniciativou přichází Správa Chráněné krajinné oblasti. K obnově starých cest vroubených pískovcovými kříži, plastikami a kaplemi přistupují muzikanti a vzniká nová tradice obnovených májových procesí po těchto zapomenutích stezkách. Nefunkční a v krajině často nelogicky rozeseté drobné milníky dnes pozapomenutého vztahu k Bohu náhle, pospojovány nitkou nových úseků cest a čerstvě vysázených stromořadí, dávají zase smysl. Patrně po více než půl století kráčí starou stopou předků poutník s křížem a při zastaveních kněz žehná polím a prosí za budoucí úrodu i odvrácení neštěstí. Krajinou zní zpěv a cesty ožívají hlasy četných poutníků.
Toulky a poutě Broumovskou krajinou daly vzniknout myšlence na důkladnou dokumentaci malých sakrálních památek v krajině. V roce 1999 se zrodil studentský projekt Zapadlými cestami minulosti. 15 studentů o prázdninách objíždělo na kolech s mapami, fotoaparáty a kreslícím náčiním vesnice, meze a remízky a shromáždilo první materiál o 180 objektech. O rok později se připojili ještě i zahraniční dobrovolníci a celkový počet záznamů databáze stoupl ke třem stovkám.
		Téměř magická krása Broumovska a nadějné výhledy k dlouhodobému rozvoji záměrů Collegia v oblasti studia a revitalizace uměleckých památek v krajině způsobila v roce 2001 přemístění tohoto občanského sdružení do Broumova. Silným postrčením k tomu byla i možnost odkoupit zchátralý objekt bývalé fary v Heřmánkovicích a proměnit jej v zázemí pro studijní a prožitkové pobyty dětí a mladých lidí. Práce na uskutečnění programu Komunitní dům Broumovska na dva roky zastavily dokumentační snažení. Dobrovolnicky obstarávané rekonstrukční práce a kulturní dění v novém objektu však přilákaly nové tváře z řad studentů dějin umění a historie, kteří přilnuli k Broumovsku a stali se pokračovateli ve vyhledávání a popisu mizejících stop minulosti.
V létě 2003 provedli mladí lidé z pražské a brněnské filozofické fakulty revizní průzkum několika již zdokumentovaných katastrů v blízkosti Heřmánkovic. To jim dovolilo rychle se zorientovat v problematice, utřídit dosud nezpracovaný materiál a zamyslet se hlouběji a kvalifikovaněji nad rozsahem a smyslem celého počínání. Od podzimu se scházejí na pravidelných schůzkách a konzultacích. Jejich výsledkem bylo nové zpracování původních záměrů doplněné o současné pohledy a aktuální potřeby vnesené nově příchozími.
		Zde také vznikla myšlenka širšího víceoborového výzkumu. Vedle historických, architektonických, krajinných a estetických kvalit totiž u drobné či lidové architektury v krajině zachytili jako velmi podnětně stopy jejich dřívějšího života vtělené do vyprávění pamětníků či uložené v archivních záznamech. Vypovídají často živě o poměru člověka k půdě, vodě, zvířatům a samozřejmě také ke všemu, co jeho život přesahovalo. Z objevených záznamů a skutečných dochovaných stop se dají věrohodně rekonstruovat kořeny někdejší prosperity a vysoké kulturní úrovně obyvatel Broumovského výběžku. A to se zdá být nadmíru podnětným pro dnešní dobu, kdy si část lidí začíná cenit volného prostoru a jeho kvalit. A současně promýšlí způsoby, možnosti a nové formy života na venkově.
Ovšem odhalování zapadlých cest minulosti nepřináší jen odbornou práci. Putování krajinou se často mění v drobná či větší dobrodružství. Dosavadní průzkumníci mezi ně řadí například nenadálé odhalení funkce neznámých staveb a zařízení, bloudění novým a cizím prostorem, setkání s rázovitými zdejšími lidmi a nebo hluboký průnik do osudů nových či dřívějších obyvatel. K největším zážitkům však bezesporu patří okouzlení novými pohledy a sceneriemi, zapomenutými zákoutími při brouzdání relativně málo obydlenou krajinou nebo skalními městy. Právě tam, kde to nejméně čekáte, najdete zdobený, v pískovci tesaný reliéf nebo nové zdobení štítu ošuntělé chalupy.
		A na závěr také něco konkrétností. Hlavním termínem pro terénní sběr dat a jejich zpracování je každoročně čas prázdnin - tedy červenec a srpen. Do té doby je ovšem potřeba nejen proniknout do metodiky, ale nachystat databáze, promyslet způsob ukládání a třídění a dalšího zpracování dat, seznámit se s kolegy a také nejraději již alespoň trochu s krajinou Broumovska. To předpokládá hodnou porci volného času i entusiasmu. Rozsáhlá část Broumovska ještě není vůbec probádána a tak i velmi optimistický odhad počítá s pokračováním práce i v dalších letech..
	Také zpracování dat a vpravení do nějaké pěkné podoby nebude úplná hračka. Předpokladem je minimálně vytvoření CD zachycujícího nejcennější materiál ze sběru pro každého účastníka. Na zveřejnění zjednodušeného internetového katalogu naší dosavadní práce jsme pracovali dva roky		Zázemí pro práci poskytne bývalá fara v Heřmánkovicích To je sám o sobě krásný objekt v těsné blízkosti jednoho z dientzenhoferových kostelů, který vypovídá mnohé o minulosti i současnosti Broumovska.