Památky Broumovska
Živelné pohromy ve Vernéřovicích od poloviny 16. do konce 18. století
Nedávné opakování velkých povodní nutí k zamyšlení, do jaké míry jsou tyto události spojeny s přírodními silami, nebo jestli člověk svojí činností k těmto pohromám nenapomáhá. Množství informací o řádění přírodních živlů z celého světa vyvolává dojem výjimečnosti naší doby. Předkládám seznam přírodních pohrom v minulosti, jak je pro tento malebný kout Broumovska zaznamenali vlastivědní badatelé ze starých zápisů o obci Vernéřovice v časově omezeném úseku od poloviny 16. do konce 18. století.
V roce 1557 postihla obec velká povodeň, již v roce 1560 byla obec postižena znovu velkou povodní. Další povodeň překvapila Vernéřovice v roce 1597. Některými badateli je ještě pro druhou polovinu 16. století zaznamenána povodeň na Stěnavě roku 1570. Povodeň na Vernéřovickém potoce, jako přítoku Stěnavy, není pro tento rok písemně zachycena. Další velká povodeň je zaznamenána 21. června 1734. Již o dva roky později 23. května 1736 byly Vernéřovice opět postiženy povodní. Také rok 1755 nelze považovat za obyčejný, 11. června a 4. července postihly obec silné průtrže mračen, bouřky a povodně, které z velké části zničily úrodu. Na závěr 18. století navíc postihlo Vernéřovice zemětřesení (11. prosince 1799), které proběhlo okolo 16. hodiny a trvalo asi 5 minut.
Těžko lze hodnotit rozsah povodní, Vernéřovický potok působí dnes spíše ospalým dojmem, je však nutno vzít v úvahu, že tehdy bylo na tomto potoce podle obrázkových map urbáře z roku 1676 více rybníků, které mohly povodně brzdit, nebo jim naopak dodat další vodu. Není znám tehdejší stav polních a lesních porostů, zejména v pramenných oblastech mezi Mračným vrchem (587) a Bukovou horou (631). Není také jisté jestli od roku 1597 do roku 1734 skutečně nepostihla Vernéřovice žádná živelná pohroma a nebo jestli škody vzhledem k jiným okolnostem nestály ani za zaznamenání, nebo zde nebyl nikdo, kdo by je zaznamenal, či se záznamy nedochovaly.
Kromě těchto přírodních pohrom postihlo obyvatele Vernéřovic v tomto období několik požárů, dvakrát je zaznamenána morová epidemie, ale významné byly i dopady spojené s vojenskými operacemi třicetileté války, a třech válek o Slezsko a Kladsko mezi Rakouskem a Pruskem. Do tohoto časového úseku také spadají v tomto regionu tři rolnické rebelie (1680, 1773, 1775) a dvakrát soukenické nepokoje (1714 a 1725).
Vidíme, že doba našich prapra…dědů nebyla také nijak klidná, a že "mimořádné situace" byly součástí života každé generace Vernéřovických, kteří se podle svých možností snažili bránit. Poučeni o síle přírodních živlů stavěli tehdy movitější sedláci své statky hlavně na vyšších terasách a u potoka zbylo místo pro chaloupky chudších zahradníků a chalupníků. Potřebná péče byla také věnována korytu potoka, menším potůčkům a náhonům. K zábraně požárních škod si zřídili později hasičský sbor. Lékařská věda pomohla vymítit některé nemoce. Proti válkám a podobnému násilí však ani dnes nemáme účinná preventivní opatření.
Michal Streubel, Praha
Email:tjcondor@volny.cz
