Památky Broumovska
Co jsou Boží muka
(1995)Odpověd' se zdá na první pohled zcela jednoduchá a bez problémů. Ale není tomu tak. Tvarosloví těchto sakrálních památek je do té míry rozmanité, že i erudovaný člověk leckdy zaváhá, je-li ten či onen výtvor Božími mukami či nikoli. Tím spíše poutník "po vlastech českých" je na rozpacích, zda jistý objekt je třeba kapličkou nebo ne. Horší je, když (poučen průvodcem) takovou památku hledá a dotazuje se místních lidí. Pak může mít v hlavě trochu zmatek, když slyší od jednoho, že tam jsou Boží muka, od druhého, že je tam malá kaplička, a od třetího třeba, že jde o sloup s "nějakým" svatým. Co tam tedy vlastně stojí?
Jako může být nejasné, zda určitou stavbu označit jako vilku nebo domek, tak je to jistě složitější u plastik "drobných", kde tvůrcova obrazotvornost měla daleko rozmanitější možnosti. Také krajová zvyklost a obliba zde hraje nemalou roli. Hlavní ovšem je důvod postavení a poslání té které památky. A naskytne se nám celá řada různých výtvorů: Boží muka, kapličky, sloupy mariánské, morové, toskánské, výklenkové kaple, sochy světců na rozličných podstavcích, barokní kříže kovové, kamenné i krucifix osazený do kamenných soklů. A protože ani tyto některé termíny nejsou zcela jednoznačné a zcela vyhovující, objevují se při přechodných formách výrazy jako kapličková Boží muka, pilířová kaplička apod. Ba existují i krajová označení jako "zastavení" (jednostranná Boží muka v severních Čechách) nebo "poklona" (Boží muka třeba na Poličsku) - a to aby se v tom laik teprve vyznal.
Musíme upozornit hned na začátku, že si náš článek nečiní nárok na jakési "uzákonění" toho, co jsou nebo musí být Boží muka (BM). My ten problém chceme jen přiblížit, nikoli vyřešit. Je mnoho variant BM, a právě jejich pestré tvarosloví činí při klasifikaci obtíže. Většina lidí pokládá za BM jen útvary se sloupkovým dříkem, at' je tento válcový nebo hranolový. Ted' jsme narazili na termín dřík, bude tedy na místě, abychom se pozastavili nad jednotlivými prvky BM. "Klasický" typ stojí mnohdy na podstavci neboli základně s jedním až třemi stupni, leckdy sem vedou i schody. Prvním vlastním článkem celé památky je sokl ve tvaru hranolu (4 či 8 bokého) nebo válce; vzácně u něho bývá klekátko či oltářík. Jsou případy i se soklem dvojitým. Sokl hranolový má strany bud' hladké nebo různě zdobené (orámováním, žlábkováním, diamantovou bosáží, reliéfy). Druhým článkem HM je krycí deska z valné většiny kruhová, o jedné až trojí vrstvě. Následuje dřik s patkou dole a prstencem nahoře. Dřík je stavební prvek velmi důležitý - podle jeho tvaru se udává charakteristika celých BM. Je to sloup válcovitý nebo hranolovitý (4,6,8 boký). Válcovitý tvar může zase být pravidelný a holý, nebo vzhůru se zužující či uprostřed rozšířený, se žlábkováním, _ kuželkovitý či dokonce ornamentálně zdobený. Byl-li tvůrce obdařen uměleckým nadáním (a ovšem i donátorovými penězi), vyhotovil dřík točený, šroubovitý - ten je však spíše výjimkou. Asi ve třetině případů se setkáme s dříkem i hranolovitým, rovněž prostým nebo ozdobným. Jeho zdobení zas může být obdobné tomu na soklu. Často jsou hrany dříku okosené. Dalším článkem u BM je hlavice. I ona bývá zcela jednoduchá, kruhová nebo hranatá (deskovitá) o 1 až 3 vrstvách. Jsou však i hlavice náročně zdobené: iónské a korintské podle antického modelu, dále pak toskánské (římskodorské), s palmovými nebo akantovými listy, s volutami.
Charakteristickým oddílem BM je tzv. kaplicový nástavec, jemuž se též říká lucerna proto, že právě tak vypadá - ovšem v případě, když je skulptura otevřená do tří resp. čtyř stran. Není-li tomu tak, jsou otvory zastoupeny nikami, tedy mělkými či hlubšími "okénky", kam se dává svatý obrázek nebo soška. V dřívějších dobách se v prostoře umíst'ovala světla, což teprve dělalo dojem lucerny. Někdy bývají niky nahrazeny pouhým orámováním nebo je na jejich místech plastika. Leckdy byla celá kaplice nahrazena soškou světce, u morových BM sochou Rocha.
Kaplice bývá opatřena stříškou téměř všech typů, jaké mívají pravé střechy. I jejich krytí je různé (tašky a prejzy, pálené i cementové, eternit, plech). Na stříšce pak - přímo či na malé kouli, na tzv. skalce, na piniové šišce aj. - je pravidelně vrcholový kříž kamenný, případně kovový s jedním nebo dvěma příčnými rameny, ojediněle jen kovová tyčka s hvězdou.
Stručně jsme popsali "klasické" ztvárnění BM sloupkových (válcových i hranolových). Asi ve 30% případů se setkáme s BM zděnými. A to již přicházíme do sféry, kde mohou být - a také jsou - rozdílné názory na začlenění některých objektů do skupiny "samozřejmých" BM nebo do skupiny těch "problematických". Jak jsme výše podotkli, pokusíme se vnést do této kapitoly stavitelských památek trochu řádu.
Před chvílí jsme uvedli, že nejdůležitějšími články, tvořícími charakteristiku BM je dřík a kaplicový nástavec. Protože přistupujeme ke stavbám zděným, nemůžeme očekávat tvary štíhlé, útlé a ladné, nýbrž dochází k jakémusi rozšíření a zmohutnění, které je patrné hlavně v rovině vodorovné. Dřík (spíše vlastní trup celé stavby) splývá často s kaplicí nebo je od ní oddělen římsou. Stavba mívá na trupu velký výklenek pro celý oltářík a nad římsou daleko menší niku pouze pro křižek, svatý obrázek, event. pro malou sošku. I mělké niky na dvou i třech ostatních stranách bývají obvyklé (někdy naznačeny jen orámováním). Většina těch, kteří se touto problematikou zabývají, zdůrazňuje, že BM mají mít vždy půdorys pravidelný (kruh, čtverec, mnohoúhelník), kdežto kapličky jsou nejčastěji vybudovány na půdorysu obdélníkovém. Ještě jedno kritérium (kromě zmíněné mohutnosti) nám může pomoci při klasifikaci, jednostranné výklenky - niky bývají u kapliček, 2 - 4 stranné u BM, ani to však není stavební zákon. A když se přihlásí do naší řady i BM nebo kaplička se zvoničkou, vypadá to téměř chaoticky pro toho, kdo chce mít všechno utříděné na správném místě. V mnohém případě tomuto požadavku vyhovět nelze - a není to také světoborné. Kdo má jistý přehled a zkušenost, zařadí si příslušnou památku sám do té či oné skupiny a pro klidné svědomí si třeba může udělat rovnítko mezi kapličkovými BM, pilířovou kapličkou a kaplí výklenkovou.
Uzavíráme okruh tím, jak jsme začali, nechtěli jsme - a ani nemohli - vyřešit jednoznačně klasifikaci BM a jim podobných (některých) kapliček. Není však tak důležité co to je, ale jaké to je. At' ty či ony výtvory jsou ozdobou
Vladimír Businský
