Památky Broumovska
Broumov
Kostel sv. Václava
Na místě nynějšího kostela začali v roce 1610, v době po vydání Rudolfova majestátu, který povoloval i nekatolíkům české konfese svobodu vyznání, broumovští protestanti těsně přede zdmi města stavět nový dřevěný kostel. Stavba dřevěného evangelického kostela trvala do r. 1613, byla však zakázána od opata Wolfganga Zelendra. To však evangelíkům nezabránilo, aby se stavbou kostela pokračovali, a tak císař Matyáš vydal rozkaz zakazující stavbu. Přesto byl kostel pod ochranou protestantských stavů užíván evangelíky až do roku 1618, kdy byl z rozkazu císaře zavřen a osm měšťanů broumovských v Praze uvězněno. Tato událost a poboření protestantského kostela v Hrobech zavdalo bezprostřední podnět k vyhození císařských místodržitelů z oken a posléze k třicetileté válce. Kostel zabraný, v letech 1618 - 1621 protestanty byl roku 1622 definitivně uzavřen. V roce 1676 vystavěl na jeho místě opat Tomáš Sartorius nový kostelík, též dřevěný, zasvěcený sv. Václavu. Na místě tohoto kostela dal opat Otmar Zinke roku 1729 postavit kostel nynější. Autorství není doloženo prameny, avšak vyplývá z činnosti Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro břevnovsko-broumovské benediktiny. Roku 1788 byl kostel sv. Václava poškozen bleskem. Týž rok byl zrušen, ale od r. 1885 opět obnoven a znovu užíván pro církevní účely.
Svatyně má půdorys protaženého řeckého kříže. Na pravoúhlý prostor kněžiště navazuje půlkruhová apsida. K západu orientovaný kostel vypadá jako kamenná omítaná stavba na vysoké trnoži, jejíž zdi jsou oživeny toskánskými pilastry. Stavba má poměrně střídmý barokní štít. Střecha je kromě východní strany zvalbená, kryta bonským šindelem. Hlavní ve východním průčelí je v kamenném ostění, s proláklým vlysem a rovnou římsou. Okna směřují do tří lodí, dvě menší okna do kněžiště, všechna jsou půlkruhová.
Vnitřní předsíň kostela je sklenuta pod i nad kruchtou valenou klenbou do eliptických oblouků. Loď má dovnitř zakulacené rohy, které vytvářejí pendetivy, podporující plochou báň bez převodné římsy. Kněžiště je zaklenuto v prvním poli českou plackou a v závěru paprskovou klenbou. Pod pásy, jež ohraničují střední loď, vystupují ze zdi zalomené pilastry s barokně jónskými hlavicemi, které nesou vysokou římsu. Klenba je pokryta rozsáhlou freskou Ant. Felixe Schefflera, znázorňující apoteosu sv. Václava a další světce z okruhu českých patronů. Obraz na hlavním oltáři namaloval malíř Kandler a znázorňuje sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.
Po r. 1950 byl kostel uzavřen a velmi chátral. V r. 1989 - 1994 byl opraven. Nyní opět slouží k bohoslužbám, které zde jsou každý čtvrtek v 18.00 hod.
