Collegium pro arte antiqua

Broumovské Bystření 2007

Stručná obrazová kronika Heřmanovského letnění 2007

Všem, kdo sympatizujete s děním v Heřmanově bratrstvu i náhodným návštěvníkům nabízíme stručné ohlédnutí za pravidelným tvořivým létem s Heřmany.
Na přelomu července a srpna 2007 se již po čtvrté v Heřmánkovicích sešli dívky a kluci, kteří jsou členy Heřmanova bratrstva.
Bývalá fara byla samozřejmě jako obyčejně naším hlavním stanem i útočištěm. Přestože jsme chystali hojné přebývání i mimo její pohodlí, počasí nebylo nakonec těmto touhám příliš nakloněno.

Tento rok byl vzhledem k přibývajícímu věku účastníků už méně zasvěcen honbě za dobrodružstvími a tajemstvími slavného Heřmana. O to více jsme se zajímali o nejrůzější ctnosti a dovednosti, které po sobě ve formě Heřmanovy knížky tento velikán Broumovska zanechal. Heřmanovy dochované zkoušky byly rozděleny do čtyř různých oblastí. Většina Heřmanů začínala rukodělnými pracemi z přírodních materiálů.
Tak například Kajetán zkouší na dědkovi vyrobit prototypy mečů a nožů, které jsme nakonec potřebovali do závěrečného divadelního představení.

Vedle Lukáš pracuje s obdivuhodnou zručností spilou a deskami. Jako finální výrobek zvolil ptačí budku.

Jeho bratr David spolu Matějem vsadili na pohodlí. Společnými silami přemlouvají menší kuláčky, aby jim posloužily jako sedátka.

Tady je David již skoro u cíle svého snažení. Ještě pár hřebíků a křeslo ke sněmovnímu ohni bude hotové.

Svoji právě získanou zkušenost s prací se sekerou neváhá David předat kolegovi Honzovi, který přece jen ještě není při práci se dřevem tak zručný. Za to sklízí od Viktorky obdivné pohledy!

Mezitím už ovšem koumák Kajetán vymyslel méně pracný prototyp sedátka, takže pozornost dívek byla za chvíli zcela obrácena na tohoto mimořádně invenčního tvůrce. Rád také pózuje fotografům.

Těm, kteří raději, než ruce, zapoují svoji hlavu, sloužila velká poznávací hra s přírodninami. Velmi odborně ji připravil náš dobrý známý a každoroční host Letnění Kája Mikulenka. Kvalitou potvrdil, že přece jenom jej už čeká příští rok na střední lesnicé škole maturita a tedy závěr studia.

Pilné dívky zatím nelenily a připravovaly si ruční papír pro zhotovení osobních deníčků, herbářů nebo zpěvníků. Tuto práci měly též uloženu jednou z heřmanovských zkoušek.

Jiné dámy zároveň zkoušely, jak se dá zhotovit nápodoba stromu jako divadelní rekvizita. Není jisté, zda přihlížející Lukáš sleduje s světším zaujetím výrobek a nebo děvčata.

Jedna ze zkoušek samozřejmě patřila kreslířským dovednostem. Namalovat kostelní věž a k tomu ještě v měřítku a s perspektivou dá skutečně hodně velkou dřinu a vyžaduje dlouhé pozorování.

Ještě že jsme měli ku pomoci Kačku Valáškovou, která s chutí pomohla a poradila.

Samozřejmě, že při pobytu na Broumovsku nemohou být vynechány skály. Letos jsme se vypravili na obhlídku jedné dobře utajené rokle v Broumovských stěnách.

Cesta nebyla už právě jen nenáročnou procházkou. v jednom z úseků jsme museli zdolat vysoký skalní stupeň dokonce za pomoci řetězů. Některým se z toho docela tajil dech.

Ručkování po skále ale nakonec zvládli všichni.

Někteří - jako třebas Terezka dokonce "téměř" s úsměvem.

V závěru údolí nás čekalo milé tábořiště a s ním samozřejmě dobrý oběd.

Ovšem v tu chvíli ještě nikdo nevěděl, že se krajíci chleba s pomazánkou či sýrem posilňuje na další dosti odvážný skalní výstup.

Heřmanovy zkoušky totiž předpokládají také zvládnout nebo alespoň překonat strach z výšek. To byl při pohybu nad mnohametrovými propastmi pro mnohé docela oříšek.

Ještě že jsme měli s sebou lano, kterým v nejtěžších partiích výstupu Kačka zručně jistila všechny odvážlivce. David to má za sebou a tak se nahoře tváří už zcela nenuceně.

Takhle se se skálou poprala Sarah. O nenucenosti či pózování fotografovi nemohla být v těchto vypjatých chvílích skutečně řeč.

Z vrcholu věže, která se jmenuje Kingova zahrádka, byl nádherný výhled po celém skalním městě i do vzdálenějšího okolí stěn. Do vrcholové knížky se nakonec zapsalo 16 Heřmanů.

Mnozí - a mezi nimi třebas i Miriam - zakusili, že cesta nazpět dolu může být také ještě pěkně krušná.

Ale to už jsme z výpravy doma. Je potřeba topit v kuchyni i připravit dřevo na naše sněmovní ohně. Ještě že v lese je dostatek drobného dříví a dost ochotných pomocníků k brždění vozíku s plnou fůrou.

Kristýna představuje nový model pracovního oděvu pro práci v lese, který se bude dodávat do lesních závodů od příští letní sezony. Dělnice se mohou těšit, střih, materil i barva byly odzkoušeny a shledány vynikajícícmi.

Velkým úkolem pro mladé muže byla výroba vlastního přístřešku v lese a následné přenocování v něm. Spící tělo ve tmě patří Matějovi.

Také Lukáš spokojeně chrupe v suchu a teploučku svého přístřešku a spacího pytle, ačkoliv venku v lese už docela slušně prší.

Ovšem jak potom ráno po návratu z lesní samoty řádně chutná snídaně doma!

O dobroty do našich žaludků se pravidelně každý rok stará naše vrchní Mňam - Maruška Tumová. <

Přesto ale Heřman doporučuje umět nějaký pokrm uvařit i samostatně a přímo na ohni. Dívky zkusily obligátní špagety s kečupem a docela uspěly!

Jindy jsme si připravili jako delikatesu staročeské celozrnné placky pečené přímo na kovové plotně ohřívané ohněm. Každý si sám vyválí, upeče a sní. Velká pochoutka! Kouřem jsme "voněli" ještě několik dnů.

Pověstné amazonské jezero jsme letos mohli zásluchou proměnlivého počasí pozorovat pohříchu jen ze břehu.

Ale při všech hrách, zkouškách, výletech a pracech čas přece jen velice rychle letí. Blíží se konec pobytu a je zapotřebí ještě ledacos dohotovit, cheme-li zísakt ještě poslední Krupíky. Miriam právě dokončuje umný výplet na svojí stoličce.

Terezka Dynková už má spočítáno, že dosáhne na hodnost Velkého Heřmana, pro jejíž převzetí a další nošení je již zapotřebí mít ušitu vlastní šerpu.

Také Lukáš šije, až se z něho kouří. Byl druhým nositelem tohoto heřmanovského vyznamenání.

Kajetán se v tomto létu skutečně pochlapil. Přemohl svoji všetečnost a právě předvádí svůj druhý výrobek - ptačí budku.

Ovšem celých čtrnáct dnů pobytu provázela Heřmany hudební práce na jarmarečních písničkách, z nichž některé jsme se rozhodli provést i scénicky.

Na závěrečnou přehlídku pro rodiče jsme připravili, kromě jiného, i zpívanou truchlohru o Heřmanovi a bídném skonu jeho i jeho nevěsty.

Ale nebylo zase tak smutno. Objevili jsme kromě lidových mortyrátků současně i kouzlo táborových písní, které jsme díky letošnímu dobrodružnému zaměření ani nestačili všechny přezpívat. Takže se je na co těšit. Ať žije příští léto!

A nakone ce všichni pěkně fotíme, než si nás odvezou rodičové zase domů. Heřmanům a faře Zdar!!!

	Všem, kdo sympatizujete s děním v Heřmanově bratrstvu i náhodným návštěvníkům nabízíme stručné ohlédnutí za pravidelným tvořivým létem s Heřmany. Na přelomu července a srpna 2007 se již po čtvrté v Heřmánkovicích sešli dívky a kluci, kteří jsou členy Heřmanova bratrstva. Bývalá fara byla samozřejmě jako obyčejně naším hlavním stanem i útočištěm. Přestože jsme chystali hojné přebývání i mimo její pohodlí, počasí nebylo nakonec těmto touhám příliš nakloněno.
	Tento rok byl vzhledem k přibývajícímu věku účastníků už méně zasvěcen honbě za dobrodružstvími a tajemstvími slavného Heřmana. O to více jsme se zajímali o nejrůzější ctnosti a dovednosti, které po sobě ve formě Heřmanovy knížky tento velikán Broumovska zanechal. Heřmanovy dochované zkoušky byly rozděleny do čtyř různých oblastí. Většina Heřmanů začínala rukodělnými pracemi z přírodních materiálů. Tak například Kajetán zkouší na dědkovi vyrobit prototypy mečů a nožů, které jsme nakonec potřebovali do závěrečného divadelního představení.
	Vedle Lukáš pracuje s obdivuhodnou zručností spilou a deskami. Jako finální výrobek zvolil ptačí budku.
	Jeho bratr David spolu Matějem vsadili na pohodlí. Společnými silami přemlouvají menší kuláčky, aby jim posloužily jako sedátka.
	Tady je David již skoro u cíle svého snažení. Ještě pár hřebíků a křeslo ke sněmovnímu ohni bude hotové.
	Svoji právě získanou zkušenost s prací se sekerou neváhá David předat kolegovi Honzovi, který přece jen ještě není při práci se dřevem tak zručný. Za to sklízí od Viktorky obdivné pohledy!
	Mezitím už ovšem koumák Kajetán vymyslel méně pracný prototyp sedátka, takže pozornost dívek byla za chvíli zcela obrácena na tohoto mimořádně invenčního tvůrce. Rád také pózuje fotografům.
	Těm, kteří raději, než ruce, zapoují svoji hlavu, sloužila velká poznávací hra s přírodninami. Velmi odborně ji připravil náš dobrý známý a každoroční host Letnění Kája Mikulenka. Kvalitou potvrdil, že přece jenom jej už čeká příští rok na střední lesnicé škole maturita a tedy závěr studia.
	Pilné dívky zatím nelenily a připravovaly si ruční papír pro zhotovení osobních deníčků, herbářů nebo zpěvníků. Tuto práci měly též uloženu jednou z heřmanovských zkoušek.
	Jiné dámy zároveň zkoušely, jak se dá zhotovit nápodoba stromu jako divadelní rekvizita. Není jisté, zda přihlížející Lukáš sleduje s světším zaujetím výrobek a nebo děvčata.
	Jedna ze zkoušek samozřejmě patřila kreslířským dovednostem. Namalovat kostelní věž a k tomu ještě v měřítku a s perspektivou dá skutečně hodně velkou dřinu a vyžaduje dlouhé pozorování.
	Ještě že jsme měli ku pomoci Kačku Valáškovou, která s chutí pomohla a poradila.
	Samozřejmě, že při pobytu na Broumovsku nemohou být vynechány skály. Letos jsme se vypravili na obhlídku jedné dobře utajené rokle v Broumovských stěnách.
	Cesta nebyla už právě jen nenáročnou procházkou. v jednom z úseků jsme museli zdolat vysoký skalní stupeň dokonce za pomoci řetězů. Některým se z toho docela tajil dech.
	Ručkování po skále ale nakonec zvládli všichni.
	Někteří - jako třebas Terezka dokonce "téměř" s úsměvem.
	V závěru údolí nás čekalo milé tábořiště a s ním samozřejmě dobrý oběd.
	Ovšem v tu chvíli ještě nikdo nevěděl, že se krajíci chleba s pomazánkou či sýrem posilňuje na další dosti odvážný skalní výstup.
	Heřmanovy zkoušky totiž předpokládají také zvládnout nebo alespoň překonat strach z výšek. To byl při pohybu nad mnohametrovými propastmi pro mnohé docela oříšek.
	Ještě že jsme měli s sebou lano, kterým v nejtěžších partiích výstupu Kačka zručně jistila všechny odvážlivce. David to má za sebou a tak se nahoře tváří už zcela nenuceně.
	Takhle se se skálou poprala Sarah. O nenucenosti či pózování fotografovi nemohla být v těchto vypjatých chvílích skutečně řeč.
	Z vrcholu věže, která se jmenuje Kingova zahrádka, byl nádherný výhled po celém skalním městě i do vzdálenějšího okolí stěn. Do vrcholové knížky se nakonec zapsalo 16 Heřmanů.
	Mnozí - a mezi nimi třebas i Miriam - zakusili, že cesta nazpět dolu může být také ještě pěkně krušná.
	Ale to už jsme z výpravy doma. Je potřeba topit v kuchyni i připravit dřevo na naše sněmovní ohně. Ještě že v lese je dostatek drobného dříví a dost ochotných pomocníků k brždění vozíku s plnou fůrou.
	Kristýna představuje nový model pracovního oděvu pro práci v lese, který se bude dodávat do lesních závodů od příští letní sezony. Dělnice se mohou těšit, střih, materil i barva byly odzkoušeny a shledány vynikajícícmi.
	Velkým úkolem pro mladé muže byla výroba vlastního přístřešku v lese a následné přenocování v něm. Spící tělo ve tmě patří Matějovi.
	Také Lukáš spokojeně chrupe v suchu a teploučku svého přístřešku a spacího pytle, ačkoliv venku v lese už docela slušně prší.
	Ovšem jak potom ráno po návratu z lesní samoty řádně chutná snídaně doma!
	O dobroty do našich žaludků se pravidelně každý rok stará naše vrchní Mňam - Maruška Tumová. <
	Přesto ale Heřman doporučuje umět nějaký pokrm uvařit i samostatně a přímo na ohni. Dívky zkusily obligátní špagety s kečupem a docela uspěly!
	Jindy jsme si připravili jako delikatesu staročeské celozrnné placky pečené přímo na kovové plotně ohřívané ohněm. Každý si sám vyválí, upeče a sní. Velká pochoutka! Kouřem jsme "voněli" ještě několik dnů.
	Pověstné amazonské jezero jsme letos mohli zásluchou proměnlivého počasí pozorovat pohříchu jen ze břehu.
	Ale při všech hrách, zkouškách, výletech a pracech čas přece jen velice rychle letí. Blíží se konec pobytu a je zapotřebí ještě ledacos dohotovit, cheme-li zísakt ještě poslední Krupíky. Miriam právě dokončuje umný výplet na svojí stoličce.
	Terezka Dynková už má spočítáno, že dosáhne na hodnost Velkého Heřmana, pro jejíž převzetí a další nošení je již zapotřebí mít ušitu vlastní šerpu.
	Také Lukáš šije, až se z něho kouří. Byl druhým nositelem tohoto heřmanovského vyznamenání.
	Kajetán se v tomto létu skutečně pochlapil. Přemohl svoji všetečnost a právě předvádí svůj druhý výrobek - ptačí budku.
	Ovšem celých čtrnáct dnů pobytu provázela Heřmany hudební práce na jarmarečních písničkách, z nichž některé jsme se rozhodli provést i scénicky.
	Na závěrečnou přehlídku pro rodiče jsme připravili, kromě jiného, i zpívanou truchlohru o Heřmanovi a bídném skonu jeho i jeho nevěsty.
	Ale nebylo zase tak smutno. Objevili jsme kromě lidových mortyrátků současně i kouzlo táborových písní, které jsme díky letošnímu dobrodružnému zaměření ani nestačili všechny přezpívat. Takže se je na co těšit. Ať žije příští léto!
	A nakone ce všichni pěkně fotíme, než si nás odvezou rodičové zase domů. Heřmanům a faře Zdar!!!