Collegium pro arte antiqua

Archiv

Velikonoční setkání v dubnu 2006

První jarní aktivitou na bývalé faře v Heřmánkovicích byl velikonoční pobyt. Přes poměrně pozdní termín velikonoc vládla chladná - téměř zimní atmosféra. V několika nemnohých slunečných chvílích jsme užívali sluníčka na zápraží, ale bez bund to stejně nešlo.

Na bílou sobotu se sešla pěkná společnost dětí i dospělých. Program začal obligátní prací s proutky. Třídění a přistřihování, pletení pomlázek a posléze i umných košíčků bavilo mladší i starší.

Kvůli této a dalším kratochvílím přijeli například Potůčkovi až z dalekých Měchenic u Prahy. Samozřejmě také kvůli zajímavé krajině a za poznáním nových lidí.

Ani při společném stolování a konzumaci výtečných pochutin Marušky Tumové jsme se příliš nesvlékali, i po dvou dnech usilovného topení se nedalo hovořit o velké tepelné pohodě, na jakou je většina z nás uvyklá ze svých domovů.

Odpoledne jsme vážili delší cestu ke studánce za Heřmánkovice, kterou každoročně na jaře čistíme a slavnostně otvíráme. Cestou jsme se letos brodili místy až po kolena ve sněhu, kolem pramene však už naštěstí bylo trochu odtátého místa.

Zbavit studánku suchého listí a klacků není jen tak, musí k tomu přiložit ruku k dílu velcí i ti menší.

Když je konečně hotovo, přijdou ke slovu hudební nástroje a hlasy zpěváčků při společném muzicírování.

K poctě pramínku přispěchaly se svým pěveckým uměním i někdejší Amazonky - tedy zakládající členky Dětského uměleckého bratrstva z Broumova Eva a Jana.

A že je vodička skutečně křišťálově čistá a po celý rok pramínek nevyschne pečují přítomné studánkové víly vzešlé z dílny Dáši Zbořilové a šikovných rukou dívek.

Letos nám bylo popřána právě díky nim skutečně hojnost tohoto vzácného ledového daru.

Obřadu sekundovali svou hudební trochou do mlýna také mladí manželé Marjánka a Jakoubek Neubauerovi, ovšem na odnos těžkého violoncela si sjednali silné nosiče z horských údolí.

A pak už tu bylo velikonoční pondělí. Malá Anča si to sype s pomlázkou a ještě netuší, k čemu se ty umně spletené proutky budou za chvíli používat.

Samozřejmě příprava na pánskou výplatu byla důkladná: Dámy Petra a Ema Potůčkovy právě vybírají z množství dekoračních vzorů na vejce ty pravé.

Ema ještě musí zkontrolovat kvalitu skořápek a už se jde na to.

Ani malá Anička nemohla zůstat pozadu a voskem vytvářela s pomocí maminky Pavly na hladká vajíčka často neuvěřitelné obrazce.

Podívejte, jak jsou vejce pěkná!

A potom ještě přihopkoval bílý zajíček Lenky Hrůzové - to vám bylo překvapení. Ani se nám odpoledne nechtělo domů.

	První jarní aktivitou na bývalé faře v Heřmánkovicích byl velikonoční pobyt. Přes poměrně pozdní termín velikonoc vládla chladná - téměř zimní atmosféra. V několika nemnohých slunečných chvílích jsme užívali sluníčka na zápraží, ale bez bund to stejně nešlo.
	Na bílou sobotu se sešla pěkná společnost dětí i dospělých. Program začal obligátní prací s proutky. Třídění a přistřihování, pletení pomlázek a posléze i umných košíčků bavilo mladší i starší.
	Kvůli této a dalším kratochvílím přijeli například Potůčkovi až z dalekých Měchenic u Prahy. Samozřejmě také kvůli zajímavé krajině a za poznáním nových lidí.
	Ani při společném stolování a konzumaci výtečných pochutin Marušky Tumové jsme se příliš nesvlékali, i po dvou dnech usilovného topení se nedalo hovořit o velké tepelné pohodě, na jakou je většina z nás uvyklá ze svých domovů.
	Odpoledne jsme vážili delší cestu ke studánce za Heřmánkovice, kterou každoročně na jaře čistíme a slavnostně otvíráme. Cestou jsme se letos brodili místy až po kolena ve sněhu, kolem pramene však už naštěstí bylo trochu odtátého místa.
	Zbavit studánku suchého listí a klacků není jen tak, musí k tomu přiložit ruku k dílu velcí i ti menší.
	Když je konečně hotovo, přijdou ke slovu hudební nástroje a hlasy zpěváčků při společném muzicírování.
	K poctě pramínku přispěchaly se svým pěveckým uměním i někdejší Amazonky - tedy zakládající členky Dětského uměleckého bratrstva z Broumova Eva a Jana.
	A že je vodička skutečně křišťálově čistá a po celý rok pramínek nevyschne pečují přítomné studánkové víly vzešlé z dílny Dáši Zbořilové a šikovných rukou dívek.
	Letos nám bylo popřána právě díky nim skutečně hojnost tohoto vzácného ledového daru.
	Obřadu sekundovali svou hudební trochou do mlýna také mladí manželé Marjánka a Jakoubek Neubauerovi, ovšem na odnos těžkého violoncela si sjednali silné nosiče z horských údolí.
	A pak už tu bylo velikonoční pondělí. Malá Anča si to sype s pomlázkou a ještě netuší, k čemu se ty umně spletené proutky budou za chvíli používat.
	Samozřejmě příprava na pánskou výplatu byla důkladná: Dámy Petra a Ema Potůčkovy právě vybírají z množství dekoračních vzorů na vejce ty pravé.
	Ema ještě musí zkontrolovat kvalitu skořápek a už se jde na to.
	Ani malá Anička nemohla zůstat pozadu a voskem vytvářela s pomocí maminky Pavly na hladká vajíčka často neuvěřitelné obrazce.
	Podívejte, jak jsou vejce pěkná!
	A potom ještě přihopkoval bílý zajíček Lenky Hrůzové - to vám bylo překvapení. Ani se nám odpoledne nechtělo domů.